Jak zvolit správnou velikost obuvi

Lidská noha je velmi složitý útvar. Také můžeme bez rozpaků konstatovat, že každé chodidlo je originál a je u každého jedince jiné. A rozmanitost je opravdu hodně velká. Při výběru správné velikosti obuvi pro dítě je tento úkol ještě velmi často zkomplikován tím, že dítě při zkoušení nespolupracuje nebo se na jeho informaci nemůžeme plně spolehnout. Při hledání dobře padnoucí obuvi je proto potřeba správně měřit, zkoumat a ověřovat. Je opravdu mnoho parametrů, které při výběru musíme sledovat. My se nyní v tomto návodu chceme pokusit vám pomoci zatím alespoň se správným postupem při volbě délky obuvi.

Nové boty je důležité dítěti kupovat včas, hned když je to zapotřebí. V souladu s růstem nohou platí – čím menší dítě, tím více párů za rok. Poškození nohou vzniká, jestliže trvale nosíme krátkou obuv. Abyste předešli trvalému poškození nohou u vašeho dítěte, tak je důležité správné měření velikosti nohou a současně i obuvi. V dnešní době se na trzích objevuje více druhů značení velikostních čísel a není možno se spolehnout na velikost, která je uvedena na obuvi. Proto se může snadno stát, že velikost obuvi nesouhlasí s velikostí nohy. Je tedy nutné si umět správně změřit nejenom velikost nohy, ale i obuvi. K tomuto vám poslouží měřidlo PLUS 12. Toto měřidlo je určené nejenom pro děti, ale i pro dospělé.

Nejprve vám uvedeme 3 nejoblíbenější metody, jak zjistit velikost obuvi a také vysvětlíme, proč tyto metody nefungují:

1. Zeptat se dítěte – dětský nervový systém se teprve vyvíjí, proto tato metoda zásadně nemůže fungovat. Děti mají sníženou hranici citlivosti na tlak a bolest, proto nám nemohou s určitostí potvrdit, že jim obuv nepadne. Skutečnost, že děti nosí převážně krátkou obuv může zapříčinit, že si na to děti zvyknou, a proto označují i moc malé boty za vyhovující

2. Hra s patou – přitom se zkouší, jestli mezi patou dítěte a obuví se dá strčit jeden prst. Tato metoda by byla geniální, ale děti při tomto způsobu „rolují“ prsty a tím pádem nožičku posunou o kousek dopředu, aby udělaly prstu místo. Takže to vypadá, že obuv vyhovuje.

3. Aby se zjistila délka obuvi, přikládá se chodidlo na podešev. Avšak abychom zjistili, jestli je obuv vhodná, potřebujeme znát i vnitřní délku obuvi. Tato metoda tedy nepřináší žádný rozumný výsledek, jelikož se při ní vychází z délky vnější strany obuvi a nikoli z té vnitřní.

Všechny tyto výše uvedené metody považujeme za nedostatečné a nevhodné. Dovolujeme si vám zde nabídnout způsob výběru velikosti tak, jak jej po zkušenostech považujeme za nejvhodnější.


JAK SPRÁVNĚ POSTUPOVAT PŘI VÝBĚRU VELIKOSTI OBUVI?

1. Zjistíme aktuální maximální délku chodidla tím způsobem, že postavíme dítě k rovné stěně tak, aby se patou lehce této stěny dotýkalo. Na konci nejdelšího prstu (zpravidla první) spustíme kolmici k podlaze a takto zjištěný bod označíme. Vzdálenost mezi tímto zjištěným bodem a stěnou je zjištěná délka chodidla, kterou pro náš účel potřebujeme (viz. foto níže).

2. U všech typů a velikostí obuvi FARE je na www.fare.cz uveden údaj VNITŘNÍ DÉLKA OBUVI. Je však velmi užitečné vědět, co tento údaj znamená a jak byl pořízen, abychom s ním mohli správně zacházet – viz foto níže:

Z výše uvedeného je patrné, že se nemůžeme řídit délkou stélky, která jednak v přední části nedosahuje ideálně až k přední stěně a zejména vzadu vůbec nezapočítává patní oblouk. Také je třeba vzít v úvahu obrys přední části chodidla a porovnat, zda alespoň přibližně odpovídá vyhlédnutému tvaru obuvi.

Pokud máme dobře změřeno, tak je dále potřeba zvolit správnou velikost nadměrku, o který musí být bota uvnitř delší. Nadměrek volíme podle okolností v rozmezí 8-14 mm. Nadměrek můžeme definovat tak, že se jedná o rezervní prostor pro pohyb chodidla v průběhu každého kroku a také v průběhu dne, když noha zvětšuje svůj objem. Je to také rezerva pro ponožky a hlavně pro růst nohy po celou dobu používání této obuvi.

Dovolujeme si v této souvislosti připomenout, že konečný tvar boty je předurčen tvarem formy (kopyta), na kterém se daná obuv vyrábí. Proto je žádoucí se spolehnout na to, že vnější rozměry kopyta jsou totožné s vnitřními rozměry obuvi. Z tohoto jednoduchého důvodu je třeba se spolehnout na údaje výrobce FARE, uvedené u jednotlivých artiklů obuvi. Jsme přesvědčeni o tom, že všechny ostatní metody zjišťování vnitřní délky obuvi jsou méně přesné.

V první řadě je třeba mít na paměti, že pokaždé musíme zjistit aktuální délku každého chodidla a odpovídajícím způsobem ji porovnat s vnitřní délkou vyhlédnuté obuvi.

MĚŘIDLO PLUS 12

Dobrým pomocníkem při výběru správné velikosti obuvi je také měřidlo Plus 12, které umožňuje rychlou orientaci při porovnání velikosti nohy a vybrané obuvi. NELZE VŠAK TUTO METODU KOMBINOVAT S METODOU, KTEROU SPOLEČNOST FARE PREFERUJE A JE POPSÁNA VÝŠE.

Měřidlo Plus 12 je pomocník, který by neměl chybět ani v seriózních prodejnách s dětskou obuví, ani v žádné domácnosti – je totiž nezbytné dětem kontrolovat velikost obuvi průběžně, neboť v některých růstových fázích dětem roste noha i o tři velikosti ročně. Vězte, že pokud si dítě oblíbí obrázek na svých botičkách, lze jen těžko očekávat, že nám jednou objektivně oznámí: „Mám malé botičky.“

Postup měření pomocí Plus 12:

Délka nohy:

„Plus 12“ vytáhnout a změřit obě bosé, popř. v tenkých ponožkách obuté dětské nohy. Přečíst naměřenou hodnotu v milimetrech (tzn. délka nohy + 12 mm potřebné tomu).

Délka obuvi:

„Plus 12“ vložit do obuvi a vytáhnout. Přečíst hodnotu naměřenou v milimetrech - tzn. vnitřní délka obuvi (uvedena na našem e-shopu u každého produktu v popisu).

Výsledek:

Pokud jsou obě hodnoty shodné, nadměrek činí 12 mm. Obuv je vhodná.

Měřidlo Plus 12 si můžete objednat ZDE.

Jak často by se měla překontrolovat délka obuvi?
Noha dítěte velmi rychle roste, mění se v délce, šířce i v proporcích. Noha malého dítěte roste v průměru 15 až 18 mm za rok, u starších dětí 8 až 12 mm. To znamená, že ve věku 2-3 let potřebují děti 2 až 3 velikosti obuvi za rok, v předškolním věku 2 velikosti obuvi a ve školním věku 2 až 3 velikosti obuvi ročně.

Jestliže přichází zhruba 98% dětí na svět se zdravýma nohama, potom nestojí nic v cestě, aby tomu tak mohlo být i v dospělosti.

Zodpovědnost leží tedy na nás – dětské nohy potřebují hodně let k tomu, než je jejich vývoj ukončen a než jsou jejich kosti, svaly a tkáně stabilní a přesto pohyblivé. O co lépe je během těch prvních let opečováváme, o to více jsou vyzbrojeny pro budoucnost. Pro všechny z nás znamená chození, běhání a skákání jako něco samozřejmého, přičemž vycházíme z toho, že naše chodidla prostě „fungují“.

Dejte i Vašim dětem šanci žít s touto samozřejmostí – umožněte jim rozmanitý pohyb a vhodnou obuv!